Menú

Viernes 17 de julio 2020

Esta mañana, desde que prendí mi radio, se ha estado comunicando que por la saturación de los hospitales, Yucatán puede entrar en la fase 4 del Covid. Es la fase más triste que hay pues implica «código de guerra». Significa que los médicos contarán con el respaldo presidencial y del gabinete. Los primeros dispondrán de qué paciente en estado grave ya no debe vivir y le retirarán los respiradores artificiales y los cremarán. Esto sólo es una advertencia para que ya no haya tanto ignorante y se queden en casa. Esperemos no se tengan que tomar estas medidas y los mensajes sean sólo para elevar las prevenciones de contagios por el Covid. Hoy se nota mucho la tranquilidad aquí en Xocén. Ya no hay tanto borracho exhibiéndose por las calles. Al parecer esto se debe a la ley seca que se implementó de nuevo, o puede ser también porque no es fin de semana, porque muchos desde el lunes se van a trabajar. Hay trabajos en ranchos de limpieza, en obras de albañil, de plomero o de electricista. Un señor contratista llegó a buscar personas interesadas en el trabajo de una obra y se llevó a muchos para trabajar de lunes a sábado. Muchos se dedican a ese tipo de trabajos. Mi suegro ha estado llevando agua para regar su sembradío. Él dice que para ayudarlo porque ya tiene tiempo que llovió y el calor del sol le hace daño a su sembradío. Por eso de a poco ha estando yendo a regarlo. Yo llevé a mi hija con la señora que soba para que le lave la cabeza, porque mi suegra dice que le hace falta que le hagan eso. No entiendo por qué pero ha de ser otra costumbre. Ha estado bien fuerte el calor pero nada que llueva; en serio, sólo ha estado lloviznando. Celiana dice: Cuando llevan a lavar la cabeza de un niño es porque se enferma mucho. Dicen que porque se cae mucho, entonces se hunde su molleja y hay que curarlo así lavando su cabeza con agua del cenote revuelta con ruda o albahaca.
Te’ jatskab k’iina’ kaj ajené ka tin t’abaj in pax, tan túun u ya’ala’alé ts’o’ok bin u chúupul u kuchil e aj ts’akobo’ way Yucatane’ je’elo’ je’ u beytal bin u k’uchul yok’ol kamp’éel u ya’abil u xookil e k’ojanilo’ e lelo’ junp’éel ya’olal tumen u k’at u ya’alé “je u yuchul báteile’” e ts’ak yajo’obo’ mix báal ju’ ya’alal ti’ob tu men u noj jalachí ik lúuma’ mix tumen tu lakal e máako’ob ku ts’o’oklu t’áano’obo’ kulukbalo’ob u kalanto’ob wa báax ku yuchulo’. Je’ túun bin beytal u tséelel u kuxtal te’ máak wa jach k’ojan yaniló ts’o’okole’ ku tookalo’ob. E lela’ junp’éel almaj t’áan ku ya’alal u yúub le máako’ob ma’un oksaj oltko’ob ka u kalantuba’ob yéetel ka je’eleko’ob tu najilo’obo’. Kexí xan ma’ u k’uchul u k’iinil u metáal e beya’ kexi wa chen túun ya’alal yo’osal u kalantikubaj máaké, yo’osal beyo’ ká xúluk u k’ojantal máako’ob yéetel e Covid-19. Bejlae’ táan in wiké jach jejets’kil way kaj Xocene’, ma’ jach ya’ab u máan u kaltal máako’ob te bejo’obo’. E beyo’ chen yo’osal uchik u ka p’atal ma’ un konol e k’aj ja’o’ wa tak xaan tumen ma’ ts’o’okok e p’isí k’íina’, wa xan tumen ma’ úko’ob e bijantako’ob tu meyajo’obo’ ku bino’ob tu chumbal e p’isi k’iná. Yan meyaj je’en bix te kajtalo’obo’ túux ku metal míis wa páak, tak xan de meyaj najo’ob de pako’, e ku yutskiná balo’ob ti’ ichnajo’ yéetel e ku ts’ako’ob e sáasiló. K’uch juntúul máak u kaxt máako’ob meyaj ti’al u metáal nukuch najo’ob de pak’, tu bisaj ya’ab máako’ob meyaj, ku chunul lunes ku ts’o’okol tak sábado. Ya’abo’obe’ lete’ meyaj bey ku metko’obo’. In x-ka tatatsilé túun suut u bis ja’ tu kóol u ti’al u joyabtik u paak’alo’ob, yo’olal bin u yantik tumen ts’o’ok u yuchtáal k’axak ja’i’, tumen u yooxol u chokwíl e k’iino túun kimil u paak’alo’obo’, la’tene’ jujun p’iti lek u bin u joyabtej. Tin bisaj in chan paalil iknal e kóolel ku yot’ó yo’osal u p’o’obol u pool, tumen in x-ka na’tsil alten ka in bisé, tumen u ya’aké k’anan bin u mak’antá ti’, tene’ ma’ in na’atik baení, walé u jeel baalo’ob sukáan u metáal. Jach chokoj u yoxol e k’iino, jach k’ilkab yéetele’ mina’an lek u k’axal jajil óol e ja’o’ jach chen ku tósol. Celiana ku ya’aké: ku bisak p’obil u pool juntúul cha paal tumen jach ku k’ojantáal, u ya’alalé tumen jach ku lúubul, la’atene’ ku tamtáal u pool, chen bey u yutskinsalo’, ku p’obol u pool yéetel u ja’il ch’een yéetel ruda wa albahaca ts’aan ichi le ja’o’.

Más días