Menú

Lunes 23 de marzo 2020

Esta mañana, después de desayunar mi chocolate con pan, salí a regar mis plantas. Tengo mi sembradío de rábano, cilantro, chile habanero, chaya y tomate. Me propuse ir a recoger más tierra para trasplantar por separado las plantitas.

Algunas personas que tienen abono lo venden, porque saben para qué sirve. Le cae muy bien a las plantas porque tiene muchas vitaminas. Por eso mucha gente que hace sus sembradíos consigue de ello para revolverlo con la tierra y las plantas se vuelven muy sanas y productivas.

En el almuerzo del medio día preparé lomitos de carne de puerco con tortillas hechas a mano y jugo de naranja natural.

Terminando de comer, mi esposo se acostó un rato porque a las tres se va a preparar las salsas en la casa de su patrón, don Tacho. Después de hora y media regresó, se bañó y ya a las cinco pasaron a buscarlo para ir a vender los tacos en Valladolid. Yo en un rato más debo tortear para la cena porque mi hija come temprano. Si no me siento tan cansada urdo, pero si no, ya sería al siguiente día pues este día ha terminado.

Te jatskab k’iiná ka ts’o’ok ik uk’ultik chukwa’ yéetel ch’ujuk wajé.ka jok’en in joya’at in pak’alo’ob.

In p’akmaj rábano, cilantro yéetel p’ak.

Tin walaj yan in bin in mol u jéel lu’um ti’ in pak’ik u jéel e mejen chichantakobó.

In x-ka’ na’e’ tu tsajten u ta’ wakax u ti’al in xak’ tik le lu’umo’ yo’osal beyo’ chen pak’anak máake’ uts u kuxtal u pak’alí.

Ya’ab túun yan tu najil in x-ka’ na’o’ tumen leti’obe’ yan u wakaxó la’tene’ ku much’ kinsik tu laakal u ta’ le wakaxó.

Ya’ab xan máaké u yojel ba’ax lek u k’abetil la’tene’ yané konbil u betko’ob. Jach ya’ab u utsil u lúubul te pak’alobó, jach uts u kuxtalob yéetel.

Jach ya’ab máaké chen pak’anaké ku kaxtik u maaté wa u manéj, jach yan u yantal u yich le pak’al beyo’.

U janalil te chumuk k’iiná tin mak’antaj u bak’el k’ek’en yéetel p’ak tin tsajáj. Yéetel u pak’achbi wajíl yéetel u ja’il x-china.

Ká ts’o’ok u janal in wichamé ka jan chelaj jun sutuk. Tumen chen u chuk oxp’el k’iiné ku bin u mak’ant u pa’apil u ti’al u konol bak’obo’, te’ ku bin tu najil le mak tu’ux ku meyajo’.  Don «Tacho», ichil junp’éel sutuké chen sunaké ku jan ichkil, je’elo’ ichil jóp’ele’  ku máan tun ch’abil ti’al u bino’ob tun zací te konoló.

Más días