Menú

Sábado 18 de julio 2020

En Yucatán siguen aumentando los casos del Covid. Ni la ley seca ni el toque de queda han ayudado a disminuir los casos, sino todo lo contrario. Hoy sábado, en Valladolid se ha comprobado que parte del personal del empleo temporal ha salido positivo a Covid. Aunque se les había pedido que usen cubrebocas y tomen su sana distancia, nadie ha obedecido y éstas son las consecuencias. Una señora vecina de 56 años se encuentra grave de salud. Ella es hipertensa. Como anda preocupada y pensativa por su hijo que no pára de andar en la tomadera, se resbaló y se cayó y ahora eso la tiene muy mal. Ya no se puede levantar de su hamaca, pues no tiene fuerzas para sostenerse. Una señora de Xocén me contó de las dificultades y problemas económicos que ha tenido que pasar en esta contingencia, aunque a simple vista no se nota la falta de dinero que hay en la familia. La señora me dice que desde que su esposo se quedó sin trabajo, ella ha visto cómo y dónde conseguir dinero para que sus hijos coman; desde entonces ha estado empeñando sus alhajas y las de sus hijas, tanto, que ya no cuenta con ninguna prenda, y por todo lo que ha empeñado son 15 mil pesos. Pero eso no es todo, que hace unos días agarró el préstamo de un banco por 10 mil pesos. Con la mirada triste y los ojos llenos de lágrimas me dice que no sabe qué más pasará, porque sus alhajas tienen interés y si no lo paga corre el riesgo de perderlas porque, al parecer, su esposo aún no ha pensado en salir a buscar a trabajo. Por el momento no hay trabajo para escoger y de lo que haya uno debe hacer el esfuerzo para ayudar y apoyarse el uno al otro. Esta es una de las situaciones de muchas de las familias de Xocén.
Way Yucatane’ ts’o’ok bin u yabtal e máako’ob k’ojantalo’ob yéetel Covid-19. Mix yéetel álab mixtáan u beytal u konol e suts’ ja’o’, mix yéetel ku metáal u je’elel máako’ob tu najilo’ob, mix báal metik u ch’enel e k’ojanilo’ más túun yabtáal. Bejlae’ sábado, te’ Zacío’ ila’ab biné ya’ab le máako’ob ts’ajan ti’ob meyaj chen jun sutukó, yan k’ojanchajo’ob yéetel Covid-19. Tumen beyo’ kex álab ti’ob ka u ts’a’ob u makal chi’obe’ ma’un ts’ako’ob u makal chi’ob, álabti’ob xane’ ma’ u nats’al tuba’ob, mix e lelo’ ma’ tu yúubo’obi’ je’elo’ leti’ túun e bey u ts’o’oko’, ku k’ojantalo’ob. Juntul nojoch kóolel kajak báal nats’ ti’ to’one’ yanti’ 56 ja’ab, jach túun k’oja’an, yanbintí presión, tumen jach ya’ab u tukultik u paalil jach xan ma’un p’atik u máan u kaltal. E nojoch máakó yan báal tu jakchete ka lubí je’elo’ leti’ mete’ behorae’ jach k’ojanchají. Ma’ bin tun beytal u lik’il tu k’an, mina’an u muk’il ti’ u wa’atáal. Juntul xan ch’úup way Xocené tu tsikbatáj ten bax jach topilo’ob ku yilik bejlae’ yo’olal mina’an tak’in ti’, chen tu yo’osal e k’ojaniló u k’almubaj máak, minán le meyajó. Ma’ un jan ilikaja’ bix kajlik máak, mix máak ojetik wa yan tak’in wa mina’an. U ya’alik e nojoch kóolelá kaj chun le k’ojanilá leti’ ka p’at mina’an meyaj tu yicham je’eló e bukaj k’iino chen leti’ ilik bix kunú tsent u paalal, leti’ ilik wa túux kunú ch’a tak’in u ti’al u manik wa bax u jant yéetel u paalal. U ya’aliké ts’o’ok u laj p’atik u nukul k’an op’en tak u núukul u páalal de x ch’up, de k’an op’en chen yósal u majantal tak’in ti’. Je’elo’ mina’an u jéel ti’ u ka’ p’atej, tu lakal e bukaj ts’o’ok u p’atkó yan bin manaj 15 mil bin ts’o’ok u ch’akí. Je’elo’ e jach ma’ uchá tu ch’aj bin paybil tak’in te tu nojoch kuchiló, e lelo’ 10 mil xan tu ch’aj ti’al u yant kubalí. Je’elo’ jach túun yaoltik, tan xan u yótik lek u ya’alik, tumen beyo’ ma’ u yojel ba’ax kun yuchuli’ tumen u nukulo’ob de k’an op’ene’ yan u interés, wa laílí mina’an meyajé ma’un bin beytal u ka jo’osik u núukul ts’o’ok u p’atikó, tumen u yichame ma’ bin túun ya’alik xan wa ju’ bin u yil wa ju yantal meyaj u kaxté. Bejlae’ mina’an meyaj ti’al yéeybil jach je’en bix yane’ k’anan, yo’olal u paklan antkubaj máak. Lela’ beytun kájlik ya’ab kach máako’ob way kaj Xocené.

Más días