Menú

Martes 6 de abril 2021

Esta mañana personal de la Secretaria de Salud andaba de casa en casa para buscar a personas adultas de la tercera edad, embarazadas y personas con discapacidad para ofrecer servicios médicos. Es del programa Médico a Domicilio, según me dijo esta persona. Consta de consulta y medicamentos gratis, y ellos sólo pasan a tomar los nombres de los enfermos y en una semana pasará el doctor a dar la consulta a todos los que se apuntaron. Me comentó el señor del personal de salud que nadie se ha querido apuntar para la consulta. Me dijo que el personal ya pasó en una manzana y que nadie se apuntó. Y pues dice que a lo mejor por miedo la gente no aprovecha esta ayuda. Y puede ser que tenga razón, o puede ser también porque la gente escucha y ve muchos videos donde se publica información falsa. Mientras, la gente la cree y eso hace que se cierren a las ayudas que les llegan. Mi niña lleva tres días sin dormir bien por las noches, por lo que mi esposo y yo decidimos ir con el jmeen para que nos diga qué tiene. El jmeen nos dijo que el yaj kanul de nuestro terreno es el que ya está avisando que le deben dar comida y por eso hace que nuestra hija se enferme. Nos sugirió que, como no hay dinero para que se realice el ch’uy janal, por mientras sacara sak’ab en el terreno para calmarlo mientras consigo dinero para que se haga el trabajo. Como ya era tarde en que lo fuimos a ver, quedó en venir mañana en la tarde porque debo poner a cocer el maíz para el sak’ab. Para el ch’uy janal nos dijo que mínimo se necesitan dos gallinas de patio para preparar la comida. Pero ya con este trabajo nos dará algo de tiempo para conseguir el dinero que se necesita.
Te’ jatskab k’iina’ táan u máanob máakob de “secretaria de salud” ku ya’alik u nok’ob, táan tun u máanob joltakil najob, tia’al u kaxtko’ob nukuch máakob yéetel ch’upo’ob yo’omel chajano’ob yéetel xan máako’ob ma’un beytal u meyajob yo’osal u ts’aakob ts’aak ti’ob de xma’ bo’olil. Lete tun xan ku yálal “medico a domicilio” u yalik tun e mako laj xmá bólil tu lakal, bale letiobé chen tu manob u yilob tux yan e makob beyó ku yaliko yósal u ch’aikob u k’abail yo’osal beyo’ u yojlob tux kun máan e ts’ak yaj chen talakó. Lete’ meyaj ts’aajan de Médico a domicilio, bey tu ya’alaj ten e máakó, ku yiliko’ob ba’ax k’ojanil yanti máak yéetel ku ts’iko’ob ts’aak, e beya’ chen túun máan u ch’aob u k’aba máak, ichil junp’éel p’isí k’iine’ leti chen talak e ts’aak yajil u yil e máako’ob tu ts’íitubalo’obo’. U ya’alik e máako, e ts’ak yajó, ya’ab bin tux ts’o’ok u máane mix máak bin ku kibik u ts’íitubalí, u ya’ake’ ts’o’ok u laj máan ti’ junp’éel u sutul e coloniaó mix bin máak tu ya’alaj u ts’aik u k’abaí. Je’elo’ letie’ táan u ya’alike’ wa yan bin sajkil te’ máako’obo’ la’tene’ ma’ un kibik u ts’aob u k’abaob ti’ le antaja’, wa ma’e tumen beyo’ jach ya’ab tux ku yubko’ob tsikbalo’ob yéetel ku chantkob bix u yuchul wa ba’axo’ob kex ma’ beyo’ la’tene’ ku k’astal u tukul máak. In chan paalile ts’o’ok óoxp’éel ak’abe ma’ un utsil wenel, la’tene’ katik ka alaj ik bino’on yikan j’men yo’osal in wilikon wa ju yalik ba’ax ku yuchuk tin chan paaliló. Je’elo’ u ya’alike leti’ bin u yaj kanulil u solar máakó leti’ betik ti’ beyo’ táan u ya’aliké k’abet u betal u janal ts’abil lete tun ku ya’alal u ch’uy janaliló, leti tun betik u k’ojanta’al ik chan paaliló. Tu ya’alaj túun to’one’ je’ bin u beytal u jan jo’osal u sacabilé yo’osal u jan páatik u mak’ant k’ajal u meyjuliló. Men ts’u yak’abchaja’ ka binon ilé, tak oknaj k’iin sáamal tu ya’alaj u táal u mak’ante, tumen beyo’ u ti’al e sacabó yan in ts’ik chákal u xi’imil. Tu ya’alajé e bin e tia’al e ch’uy janaló wa jach mina’an u tojole tak chen ka’atul u kaaxilé je’ u beytal u betale. Ba’ale’ yéetel e sacab kun jo’osbiló yan u ka ts’aik to’on u k’iinil u chan yantal u tójol yo’osal in bótik u mak’anta’al.

Más días